Podle pověsti studánku pod skalním masívem vyhloubila sama svatá Zdislava z Lemberka a její blahodárnou vodu používala k léčení nemocných. Ovšem písemné prameny o studánce dlouho mlčí. První zprávy se objevují, až ve 2. polovině 18. století v souvislosti
s jablonským měšťanem Jung Richterem. Ten nechal do skalního výklenku u Bodlákové studánky (Distelborn) umístit pískovcovou sošku svaté Zdislavy na oslavu svého vyléčení. Na počátku 19. století byl pramen studánky ohraničen pískovcovými kvádry a krátce nato byl nad ním vystavěn klasicistní gloriet. Takto upravené místo se brzy stalo cílem zdislavských poutníků a právě z této doby pochází dodnes používaný název Zdislavina studánka. Na konci 19. století došlo
k úpravě vývěru pramene, který byl potrubím v cestě sveden
do Panenského potoka. Zakončen byl pískovcovým chrličem, ke kterému ve svahu vedly pískovcové schody. Současná úprava vývěru zdislavského pramene pochází z 90. let 20. století a jejím stavebníkem bylo Město Jablonné v Podještědí.